Zámek Stekník, obklopený italskou terasovitou zahradou, patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele. Můžete se těšit na prostory zámecké kaple, sala terreny, chodby prvního patra a jižního křídla zámku s výstavou historických hraček a kočárků z konce 19. a začátku 20. století. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku, kde je výstavní prostor.

Kaple a interiéry jižního křídla
S průvodcem navštívíte zrestaurované prostory zámecké kaple s původním mobiliářem z roku 1772, zrestaurovanou sala terrenu, chodbu a halu prvního patra, vstoupíte do jižních salónů prvního patra s výstavou historických kočárků a hraček sběratelky Hanky Mullerové.

Prohlídka zámeckých zahrad
Zámeckou zahradu si můžete projít samostatně, pomocí informačních cedulí s naváděcími šipkami. Jedná se o styl italské barokní zahrady, jehož základem je ústřední osa, tvořená hlavní cestou, směřovanou na střed zahradního průčelí. Zahrada položená na této ose je tvořena pěti vyrovnávacími terasami, které jsou zpevněné zídkami se schodišti. Ukončena je spodní plochou s bazénem. Pouze terasovité zahrady na západním svahu jsou osově souměrné, na rozdíl od jednodušší verze zahrad jižního svahu. Zajímavostí zahrady je stavba lehkého vojenského opevnění tzv. řopíku.

Výstava a sklepení
Výstavou vzdáte hold nejen zdejší chmelařské krajině, ale především všem lidem, kteří zde pracovali a vytvářeli tak s místními lidmi, tradici dobrého jména českého chmele. Žádné jiné zemědělské odvětví nezanechalo tolik staveb, navíc koncentrovaných na relativně malém území. Jen málo těchto historických staveb slouží původnímu účelu a většina z nich postupně chátrá. Výstava se zabývá těmito typickými stavbami a zaměřuje se na nejvýznamnější chmelařské obce Stekník, Staňkovice, Radíčeves a Trnovany.

Z historie zámku
Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve  2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu.

Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Je pravděpodobné, že malířská výzdoba zámku proběhla v letech 1767 – 1769. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby a cen vstupného najdete na webu zámku.