Ústecká komunitní nadace hledá patnáct dárců, kteří by si zakoupili schod do jedné z nejšikmějších věží v Evropě. Cena schodu je 25 000 Kč. Doposud si schod pořídilo 29 dárců. Mezi nimi je například bývalý primátor města Ústí nad Labem, Petr Gandalovič i známý architekt Martin Rajniš. Výtěžek z jejich prodeje nadace použije na pokrytí nákladů spojených s přípravou projektové dokumentace. Věž je součástí gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru Ústí nad Labem a je od války veřejnosti nepřístupná. O její znovuotevření veřejnosti usiluje Ústecká komunitní nadace od roku 2015.

Ústecká komunitní nadace se po mnoha letech, kdy se o zpřístupnění „šikmé krásky“ hovořilo, chopila v roce 2015 iniciativy a od té doby činní kroky k tomu, aby se věž zpřístupnila veřejnosti. Nadace z darů zafinancovala geodetické zaměření věže, odborné posudky, návrh požárně – bezpečnostního řešení a architektonickou studii.

K poslednímu navrženému architektonickému řešení, které bylo již čtvrté v pořadí, nemají připomínky ani památkáři, ani hasiči. Shoda panuje, jak na vnitřních úpravách stávající věže, tak na vzhledu venkovní moderní přístavby. Avšak venkovní přístavba bude muset počkat na schválení nového územního plánu, ke kterému nadace v roce 2018 podala podnět.

Šikmá věž kostela Nanebevzetí Panny Marie se ve svých šedesáti metrech výšky odklání od vertikály o více než dva metry. Je nejšikmější věží v České republice i daleko za hranicemi okolních států. Ke svému handicapu přišla za druhé světové války, po zásahu leteckou pumou se naklonila a praskla. Tehdy to vypadalo, že brzy spadne. Později ji ale Ústečané podepřeli dřevěnou konstrukcí a nakonec byla složitě zajištěna pomoci betonové injektáže do základů a železobetonového krunýře uvnitř věže.

Při bombardování spadla původní schodišťová přístavba, kterou se na věž chodilo, ta nebyla při rekonstrukci obnovena. Dnes je možné se na věž dostat jen krkolomnou cestou přes podkroví chrámové lodě. Přestavbu věže navrhl v roce 1899 slavný architekt Josef Mocker, autor přestavby Karlštejna. Po bombardování pak staticky zajišťoval stavbu slavný konstruktér Bedřich Hacar, který například navrhl dostavbu poškozeného kláštera v pražských Emauzích.