Měřící stanice v centru Ústí nad Labem v letošním roce už zaznamenala po 40 dní překročení platného limitu pro přízemní ozón (O3). Centrum pro životní prostředí a zdraví se navíc pokusilo zmapovat míru znečištění ovzduší oxidem dusičitým (NO2) na 14 místech Ústí nad Labem. Aktuální vědecké poznatky totiž ukazují, že znečištění ovzduší NO2 může představovat riziko pro lidské zdraví i v hodnotách, které splňují platné limity.

Hlavním zdrojem oxidů dusíku jsou vysokoteplotní procesy ve spalovacích motorech automobilů a ve stacionárních zdrojích (elektrárny, teplárny, plynové kotle, spalovny odpadů atd.). Ústí nad Labem v minulosti patřilo spolu s Prahou, Brnem a Ostravou mezi města, ve kterých alespoň jedna monitorovací stanice překračovala limit pro roční průměrnou koncentraci NO₂, Platný limit činí 40 ug/m³ a Česká republika ho má plnit už od ledna 2010. Ministerstvo životního prostředí požádalo o poskytnutí výjimky pro Prahu, Brno, Ostravu a Ústí, aby mohlo splnit limity až od 1. ledna 2015. Ani prodloužená lhůta ale nestačila a znečištění ovzduší v Praze a v Brně nadále překračuje limity stanovené evropskou směrnicí o ovzduší. 

„Na rozdíl od Prahy a Brna naměřila monitorovací stanice Ústí-Všebořická v posledních letech podlimitní hodnoty (31,3 - 37,4 ug/m³). V souvislosti s aférou DIESELGATE nás zajímalo, jaká je situace v dalších místech zatížených automobilovou dopravou, kde stálé měřící stanice nejsou. České úřady totiž neví, kolik jezdí po silnicích automobilů Volkswagen, Škoda a dalších automobilek, jejichž vozy s dieselovými motory falšovaly emisní testy a které pro to při provozu vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusičitého, než povolují standardy pro homologaci aut,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, který koordinoval projekt Centra pro životní prostředí a zdraví. „Na třech lokalitách v Ústí nad Labem jsme naměřili hodnoty vyšší než 40 ug/m³ a na šesti dalších místech jsme naměřili znečištění vyšší než 30 ug/m³. Nevyšší hodnoty jsme zaznamenali u křížení ulic Holečkova a Všebořická, kde průměrná koncentrace činila 43,3 ug/m³, na pomezí ulic Hrnčířská a Předmostí 42,5 ug/m³ a na ulici Sociální péče u sanatoria Bukov 41,4 ug/m³. Naopak nejnižší koncentraci jsme naměřili na Božtěšické ulici 20,7 ug/m³.“

Měření probíhalo za pomocí tzv. pasivních vzorkovačů, které byly během března a dubna umístěny po dobu čtyř týdnů na 200 místech v 9 krajských městech České republiky. Převážně se jednalo dopravně zatížené lokality, kde nejsou umístěny stacionární monitorovací stanice. Vyhodnocení vzorkovačů provedla akreditovaná švýcarská laboratoř.

„Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 µg/m³ NO₂ v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO₂ ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO₂ nad 40 µg/m³ zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby“, uvedl MUDr. Radim Šrám, DrSc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Oxidy dusíku kromě přímých škod na zdraví také společně s ultrafialovým zářením a s těkavými organickými látkami přispívají ke vzniku letního neboli fotochemického smogu, který se projevuje vysokými koncentracemi přízemního ozónu. A právě s tím má Ústí nad Labem problém, protože měřící stanice Ústí-město zaznamenala v letošním roce od dubna do 20. července už 40 dní, po které byl překročen platným limit pro přízemní ozón. Ten činí 120 ^{µg/m3 v osmihodinovém průměru.}