Státní zámek Benešov nad Ploučnicí je po právu nazýván "perlou saské renesance". V centru města představuje významný komplex dvou oddělených samostatných zámeckých celků – Horního a Dolního zámku, které jsou spojeny krytou chodbou podél ohradní zdi. Můžeme k nim připojit ještě třetí doklad jedinečné renesanční architektury, přilehlý farní kostel Narození Panny Marie. Všechny tři stavby spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů. Ten přišel do Čech na počátku 16. století a v duchu saské renesance zde rozvinul významné stavební aktivity.

S fenoménem "saské renesance" na Benešovsku, Českokamenicku, Děčínsku a Ústecku je neoddělitelně spojen šlechtický rod Salhausenů, který k nám přišel z Míšně v roce 1515; téhož roku získal inkolát a byl přijat mezi českou šlechtu. Synové Jiřího ze Salhausenu Bedřich, Jan a Volf zprvu žili společně, v roce 1522 se však rozdělili a v Benešově nad Ploučnicí setrval pouze Bedřich, který si zde během tří let vystavěl první vlastní sídlo, dnešní tzv. Horní zámek.

Od roku 1540 ve své stavební aktivitě pokračoval a souběžně s přístavbou nového sídla stavěl pro syna Jana Dolní zámek ozdobený bočními renesančními štíty ve tvaru "oslího oblouku" a třípatrovou hranolovou věží před jižním průčelím. Jeho bratr Bedřich mladší žil později na Horním zámku a Janovi synové Antonín a Volf na Dolním zámku.

Kolem roku 1578 si Volf nechal přistavět při Dolním zámku vlastní renesanční palác, tzv. Volfovo křídlo. Tím byla stavební aktivita Salhausenů v Benešově nad Ploučnicí ukončena. V průběhu následujících let oba benešovské zámky získali noví majitelé, ale už nikdy nebyly sídlem panství, čímž se vzácně vyhnuly účelovým módním přestavbám.

Dolní zámek byl zpřístupněn v roce 1961 a naštěstí jej vážněji neohrozil ani požár v prosinci 1969, který citelně zasáhl etnografickou expozici Národního muzea. Horní zámek byl díky systematickému úsilí památkářů zpřístupněn po celkové rekonstrukci v roce 1999. 

Jedinečnou renesanční podobu obou zámeckých objektů citlivě doplňují zdejší expozice dobového nábytku, porcelánu, zbraní, obrazů a grafik i uměleckých řemesel, evokující život drobné šlechty na panském sídle v 16. a 17. století. Na zámeckém nádvoří je umístěna kopie sochy Tritona od holandského mistra Adriana de Vries.

Tři prohlídkové okruhy

Horní zámek

Komentovaná prohlídka o historii zámku a jeho majitelích, ukázka dobově vybavených interiérů: slavnostní sál, pánský salonek, pánská pracovna, kapucínská jizba, ukázka renesančních a barokních stropů, maleb, epitafů, kamen a krbu.

Dolní zámek

Komentovaná prohlídka o historii zámku a jeho majitelích, ukázka dobového bydlení šlechty, vybavené interiéry – jídelny, černá kuchyně, kvelby, ložnice, taneční sál, přijímací kancelář, zámecká a lovecká zbrojnice.

Wolfův palác

Nekomentovaná prohlídka - výstava historických hodin, lovecké salonky. Wolfův palác je součástí Dolního zámku.            

Zámek je otevřený od dubna do října. Během dubna je otevřeno jen o víkendech.

Více informací včetně aktuálních akcí, provozní doby i cen vstupného najdete na webu zámku Benešov nad Ploučnicí.